Zelenina

Zelenina je pro morče důležitá, protože mu dodává minerální látky, vitamíny a vlákninu, které by normálně našlo v luční trávě, bylinách apod. Pokud nemáme možnost morčáka krmit pro něj přirozenou stravou = čerstvou luční trávou, je zelenina tou nejvhodnější náhražkou.

Zeleninu morčeti podáváme nejlépe 2x denně v množství, které sní do dalšího krmení. Krmení 1x denně není dobré, protože to působí nestabilně na trávicí trakt. Morčata budou mít tendenci krmivo rychle polykat a pořádně nežvýkat a tím polykat i spoustu vzduchu, což má ve střevech za následek kvašení. Proto je potřeba krmivo rozložit do co nejvíce dávek, aby morče mohlo uvolněně jíst. Vždy je potřeba odstranit zbytky krmiva, aby se nezačalo rozkládat a plesnivět.

Minimální dávka na jedno morče je 100g zeleniny denně, lépe však alespoň 200g. Je dobré sledovat, jestli podávaná zelenina neobsahuje příliš mnoho vápníku nebo vitamínu C, protože její dlouhodobé podávání ve vyšších dávkách není pro morčecí organismus vhodné (viz kapitola Vitamin C).

Krmení je samozřejmě nutné přizpůsobit zdravotnímu stavu a kondici morčete.

Dáváme pozor, aby se zelenina nezapařila (např. v igelitu v teple se snadno zapaří a morče se může nadmout a umřít) a v ideálním případě ji uchováváme v lednici (v lednici je chladno a zelenina se nezapaří). Před podáváním zeleninu dobře omyjeme pod tekoucí vodou. V žádném případě ji nedáváme přímo z lednice, ale necháme ji odležet na pokojovou teplotu, neboť po požití studené zeleniny by morče mohlo dostat průjem. Dáme si dobrý pozor, aby zelenina nebyla shnilá nebo plesnivá!

Při podávání zeleniny musíme dodržovat několik základních pravidel:

  1. Zeleninu podáváme morčatům v rozumném množství (i vhodná zelenina může ve velkých dávkách způsobit zažívací obtíže)
  2. Na všechny druhy zelí a listové zeleniny velice opatrně zvykáme, protože už v malém množství může způsobit nadmutí a případný následný úhyn zvířete
  3. Pokud podáváme třeba listy kukuřice, nesmí být postříkaná! Totéž platí i pro zbytek hospodářských plodin.
  4. Některé druhy zeleniny mohou způsobit kvašení v žaludku a ve střevech, a proto mohou morčátka s citlivějším zažíváním nadýmat. Tyto druhy navíc obsahují kyselinu šťavelovou (více viz pod tabulkou zeleniny). Jsou to všechny druhy zelí, brokolice, kedluben (i jeho listy), kapusta a špenát.
  5. Pokud je morčík náchylnější na nadmutí nebo mívá střevní potíže, nadýmající druhy zeleniny mu nepodáváme vůbec.
  6. U morčat, kterým nezpůsobují trávicí problémy, je vhodné podávat výše zmíněné nadýmavé druhy jen 2x týdně v malém množství jako doplněk (obsahují vitamín A) k jiným druhům zeleniny.
  7. Ze salátu vždy odstraníme vrchní listy a stonek kvůli vyššímu obsahu nitrátů a kedlubnu oloupeme.

Vhodná zelenina

  • Informace se týkají zeleniny v čerstvém stavu (není-li uvedeno jinak). Sušená zelenina morčatům zažívací problémy nepůsobí, pokud jsou na ni zvyklí.
  • Obsahy vitaminu C jsou orientační.

Druh zeleniny

vitamín C

mg/100g

vápník

mg/100g

fosfor

mg/100g

Poznámka

artyčok*

8

44

90

Odstranit ostré pichlavé špičky.

brokolice *

110

100

80

Posiluje imunitu.

brukev řepák/vodnice

130

210

28

 

celer

řapíkatý

bulvový

 

 

8

 

40

43

 

24

115

Kořen je dobré krmivo v zimním období. Musíme ho dobře omýt nebo ještě lépe oloupat. Oba druhy mohou být podávány komplet i s listy.

Nať bulvového obsahuje 89mg/100g vitaminu C.

cuketa

16

23

23

 

čekanka*

10

20

23

Ve vnějších listech má vysoký obsah kyseliny šťavelové.

dýně

18

25

30

Škrobnaté, a proto zkrmovat je v malém množství druhy jedlé i pro člověka. Listy a lodyha jsou pichlavé, a proto jako krmivo nevhodné. Okrasné dýně nesmíme podávat!

fenykl (nať)

93

49

50

Nať i kořen jsou dobře snášeny i při obtížích se zažíváním, vysoký obsah minerálů a vitamínů, může zbarvovat moč.

Působí diureticky a pomáhá rozpouštět močové kameny.

chřest

21

22

52

Silně močopudný, proto ho podáváme jen zřídka a v malém množství a dáme pozor na dostatečný přísun tekutin.

kapusta kadeřavá *

110

35

45

Podávat v malém množství – může nadýmat.

kapusta růžičková

96

42

69

Podávat v malém množství – může nadýmat.

kedlubna

64

70

50

Listy obsahují hodně vitamínu A, před zkrmením je vždy dobře omyjeme.

kozlíček polníček

30

30

49

Podávat v malém množství – možný obsah dusičnanů.

kukuřice

12

5

120

Nepostříkané čerstvé i sušené listy kukuřice jsou chutné a zdravé. Kukuřičné klasy jdou na tloušťku, proto bychom je měli podávat jen občas.

květák

49

20

54

 

lilek baklažán

5

12

20

Nať a nezralé plody obsahují jedovatý solanin.

Názory na jeho vhodnost se rozcházejí:

Krmit smíme jenom zralými plody bez natě. (Německo)

Jedovatý. (Itálie)

mangold

35

100

40

Kvůli vysokému obsahu kyseliny šťavelové smíme podávat jen v malém množství!

mrkev (kořen*)

7

40

30

Krmit můžeme i dobře omytou natí (ale pozor, nať má vysoký obsah vápníku, tak to s ní nesmíme přehánět!), hodnotné krmení v zimním období.

okurka

10

20

24

Ve velkém množství může způsobit měkké bobky.

pastiňák

17

50

70

Dobré krmení v zimním období.

paprika *

červená

žlutá

zelená

 

150

294

192

 

15

51
10

 

35
26

25

Stopka obsahuje solanin, paprika má hodně vitamínu C.

pažitka

56

92

58

Podávat jen ve velmi malém množství.

petržel (kořen)

41

68

60

Kořen je hodnotné krmení v zimním období, nať obsahuje vysoké množství vápníku! Nepodávat březím samicím, protože by mohla vyvolat předčasný porod.

romanesko

49

20

54

 

rukola *

15

160

52

Možný vysoký obsah nitrátů, obsahuje hořčičné glykosidy.

rajčata*

22

13

25

Stonek a listy obsahují jedovatý solanin. Rajčata mohou při přežrání způsobit průjem.

řepa krmná

38

50

30

Hodnotné krmivo pro zimní období bohaté na vitamíny.

řepa červená (i listy) *

5,1

25

38

Kvůli vysokému obsahu kyseliny šťavelové smíme podávat jen tu a tam velice malé množství! Zbarvuje moč i trus červeně.

Navzdory zažité pověře NEzpůsobuje potraty!!!

ředkvičky

15

25

25

Listy jsou u morčat oblíbené. Samotné plody obsahují hořčičné glykosidy, proto jsou spíše nevhodné (mohou dráždit dýchací cesty), podáváme maximálně jen ve velice malém množství.

řeřicha*

69

81

76

Obsahuje hořčičné glykosidy, proto je spíše nevhodná (může dráždit dýchací cesty), podáváme maximálně jen ve velice nízkém množství.

salát hlávkový

14

35

30

 

salát ledový

3,9

19

20

Obsahuje hodně vody – podáváme malé množství.

salát římský *

 

45

31

 

špenát *

50

125

55

Kvůli vysokému obsahu kyseliny šťavelové smíme podávat jen tu a tam velice malé množství!

štěrbák/endivie/frisee

10

50

60

Vysoký obsah draslíku, fosforu, vápníku, železa a vitamíny A, B, C. Obsahuje inulin, který působí žlučo a močopudně a povzbuzuje chuť k jídlu.

topinambur

4

10

78

Zkrmovat můžeme celou (listy, květy) rostlinu. Kořen podáváme zřídka, neboť je to hodně výživný, a mladý kořen navíc obsahuje špatně stravitelný škrob a může způsobit zažívací problemy (nadmutí, průjem). Kořen by měl být vykopán ze země před prvním mrazem a před zkrmením nechán delší dobu v chladu uležet.

zelí*

110

210

80

Bohaté na vitamíny a minerály, hodnotné krmení v zimním období. Bílé i červené podávat v malém množství - může nadýmat.

zelí čínské (pekingské)

35

40

30

 

 

 

Legenda:

 

Zelenina:

 

  • označená * = obsahuje betakaroten, který se v těle mění na vitamín A
    - vhodné zařadit alespoň jeden druh do denního jídelníčku
    - může zbarvit moč do červena
  • žlutě zvýrazněná = bohatá na vápník 
  • béžově zvýrazněná = vysoký obsah vápníku
  • zeleně zvýrazněná = bohatá na vapník a kyselinu šťavelovou
    - podávat pouze maximálně 2- 3x týdně
  • modře zvýrazněná = obsahuje kyselinu šťavelovou
    - malé dávky maximálně 1-2x týdně
 

 

Nevhodná zelenina

 

Druh zeleniny

Poznámka

brambory

Nevhodné, neboť jsou příliš škrobnaté a jejich zelené části (zelené části hlíz, lodyha, listy a plody) obsahují jedovatý solanin.

cibule

Dráždí sliznice a svými antibakteriálními účinky ničí ve střevech jak špatné, tak dobré bakterie, čímž snižuje imunitu morčete.

česnek

Dráždí sliznice a svými antibakteriálními účinky ničí ve střevech jak špatné, tak dobré bakterie, čímž snižuje imunitu morčete.

feferonky

 

luštěniny

Čočka může v čerstvém stavu nadýmat.

Čerstvé fazole jsou jedovaté.

Hrachové lusky bývaji snášeny dobře.

pórek

 

rebarbora

Vysoký obsah kyseliny šťavelové, lehce jedovatá.

 

 Zdraví škodlivé látky obsažené v rostlinách a zelenině

 Kyselina šťavelová (oxalová)

  • Kyselina šťavelová je velmi rozšířená, organická kyselina, rozpustná ve vodě. V těle se slučuje s vápníkem v nerozpustný oxalát vápenatý, jenž se může usazovat v močových cestách ve formě kamínků a navíc se tímto způsobem z organismu odčerpává vápník. Vysoká koncentrace kyseliny v krmení může tudíž vést k nemocem ledvin, tvorbě močových kamenů a nedostatku vápníku v těle, který vede k odvápnění kostí.
  • Zdravým zvířatům můžeme rostliny s vysokým obsahem kyseliny šťavelové podávat – ovšem jen ve velmi malém množství. Dlouhodobé podávání není vhodné. Zvířatům s poškozenými ledvinami tyto rostliny nepodáváme vůbec.

Solanin

  • Solanin je špatně rozpustný, toxický alkaloid některých lilkovitých (Solanaceae). Je obsažen například v zelených částech brambor (i hlíz) a rajčat. Následky vysoké koncentrace solaninu v krmivu jsou například žaludeční potíže, enteritida (zánět střev), průjmy, podráždění či záněty ledvin, likvidace červených krvinek, poruchy krevního oběhu a dýchání nebo poškození centrálního nervového systému.
  • Čím nekrmit? Zelenými částmi brambor a jejich klíčky, nezralými rajčaty a zelenými částmi rajčat (listy, stonek), stonkem a listy papriky apod.

Dusičnany (nitráty)

  • Dusičnany jsou sloučeniny dusíku a kyslíku. Rostliny dusík potřebují pro růst. Dusičnany samy o sobě jedovaté  nejsou, ale v organismu se mění na nitridy, které už zdraví škodlivé jsou. Příznaky otravy nitridy: slinění, průjem, svalový třes, slabost, potácení se, cyanóza.
  • V nízkém množství je zkrmování potravin obsahujících dusičnany nezávadné. Pozor však na potraviny, které obsahují dusičnan ve větším množství (např. hlávkový salát, štěrbák, ledový salát, polníček, špenát, mangold, červená řepa) – ty je opravdu lepší podávat jen doplňkově a ne neustále. Sem a tam podaný lístek salátu je však vítané zpestření jídelníčku.

Když dám morčeti mokrou zeleninu/trávu, nenadme se?

Nenadme. Ale je třeba, aby bylo morče na zeleninu/trávu zvyklé a zároveň zajistit, aby mělo neustále přístup k senu, které obsahuje hodně vlákniny a které potravu posunuje ve střevě. Pokud bychom dali morčeti zeleninu/trávu na lačný žaludek, je možné, že hmota nebude dostatečně rychle postupovat zažívacím traktem, zkvasí a začnou se tvořit nebezpečné plyny.
Co je ale důležité – morče musí být na trávu uvykáno postupně, jinak hrozí zažívací problémy. Pokud morče jenom tak bez přípravy šupneme na celý den do ohrádky, riskujeme tím nadmutí či průjem. Pokud morčátko nebylo na trávu zvyklé, může se stát, že po jejím nasazení do jídelníčku bude mít na přechodnou dobu (max 5 dnů) měkké bobky. To však nijak zvlášť nevadí, neboť je to jenom reakce organismu na změnu ve skladbě jídelníčku.

ZDROJ https://www.kralici.cz/morcata/pages.asp?f=jidelnicek